Dítě s hvězdičkou: Holocaust očima malého děvčátka

18. listopad 2015 | 10.00 |
› 

Dítě s hvězdičkou"Zdálo se ti něco ošklivého?"

"I tak se to dá říct."

Historie v komiksovém zpracování ještě jednou, tentokrát o poznání vážněji. Knížka určená primárně dětskému čtenáři, která má potenciál oslovit i dospělé.

Malá Elsa se v noci vzbudí a překvapí ji, že se v obývacím pokoji svítí. Babička Duňa si prohlíží staré fotografie a zdá se Else nějak smutná. Po chvíli naléhání stará paní začíná vyprávět. Vrací se ve vzpomínkách do doby, kdy byla ještě malou holčičkou, asi jako je dnes Elsa. Francie tehdy právě prohrála válku, ale to Duňu vůbec netrápilo. Naopak, měla radost, že se tatínek vrátil domů živý a že jsou zase všichni spolu...

(Trocha historických souvislostí pro uvedení do kontextu.)

Francie formálně vyhlásila nacistickému Německu válku již 3. září 1939, tedy takřka bezprostředně po vypuknutí II. světové války. S výjimkou několikadenního pokusu o ofenzívu v Sársku (v září 1939) však - stejně jako ostatní západní státy - po celých osm měsíců nepodnikla vůči Německu žádnou vojenskou operaci. Tato fáze II. světové války na západní frontě proto bývá označována jako Podivná válka.

Podivná válka skončila 10. května 1940, kdy Německo vojensky napadlo Francii a země Beneluxu. Následovala déle než měsíc trvající bitva o Francii, která skončila triumfálním vítězstvím Německa. 14. června Němci obsadili Paříž a 22. června 1940 Francie kapitulovala.

Bitva o Francii tedy byla ta válka, ze které se Dunin tatínek k radosti své dcerky vrátil domů živ a zdráv. Protože však jejich domovem byla nacisty obsazená Paříž a protože Kohenovi byli francouzští Židé, Dunino bezstarostné dětství mělo brzy skončit.

Dítě s hvězdičkou 3

Vzpomínky bolí dodnes

Po podepsání kapitulace byla Francie rozdělena na dvě části. Severní zóna - včetně Paříže - byla okupovaná ("spravovaná") německou armádou, zatímco jižní zóna byla řízena francouzskou vládou se sídlem ve Vichy. Samostatnost jižní zóny však byla pouze formální, neboť její vláda v čele s maršálem Pétainem plně kolaborovala s Němci.

MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-fareast-language:EN-US;}

Stejně jako v jiných zemích okupovaných nacistickým Německem začaly i ve Francii sílit protižidovské represe. 27. září 1940 byla v severní části provedena povinná registrace všech Židů. Byla přijímána nařízení, která měla Židy vyloučit z většinové společnosti - šlo např. o označování židovských obchodů, zákaz výkonu určitých povolání, zákaz navštěvovat veřejné podniky apod. 29. května 1942 byla v severní zóně pro Židy zavedena povinnost nosit žlutou hvězdu s nápisem Juif. Protižidovské zákony a nařízení byly přijímány v obou částech Francie, v severní zóně však byly tvrdší.

Dítě s hvězdičkou 7

Marná snaha ochránit milované dítě před realitou

V Dítěti s hvězdičkou sledujeme, jak tyto události dopadají na jednu obyčejnou francouzskou židovskou rodinu. A na jednu obyčejnou židovskou holčičku, přibližně osmiletou Duňu.

Žlutá hvězda pro Duňu znamenala začátek zlých časů. Proč s ní nejlepší kamarádka Kateřina najednou přestala mluvit? Proč už si s ní nikdo ze třídy nechce hrát? Proč je na ni paní učitelka bezdůvodně zlá? Ale ta úplně nejhorší rána přišla jedné červencové noci, kdy policie odvedla Duniny rodiče a ona zůstala na světě úplně sama, odkázaná na solidaritu a dobrou vůli cizích lidí.

Dítě s hvězdičkou    Dítě s hvězdičkou

Blažená nevědomost...

Ve dnech 16. a 17. července 1942 proběhla v Paříži a jejím okolí obrovská razie na židovské obyvatelstvo. Bylo zatčeno 13 152 lidí (mužů, žen i dětí), kteří byli nejprve shromážděni na Zimním velodromu v Paříži, kde byli několik dní drženi bez vody a jídla. Odsud byli nejprve odvezeni do sběrných táborů na území Francie a z nich následně posíláni v transportech do vyhlazovacích táborů na východě. Z více než 13 tisíc lidí zatčených při Razii Zimního velodromu přežilo válku jen 811 osob; z obyvatel Paříže to bylo pouhých 25 dospělých a několik dětí. (Hromadná zatýkání a deportace francouzských Židů probíhaly před i po této razii; Razie Zimního velodromu je z nich nejznámější, protože byla nejrozsáhlejší. Celkem holokaust nepřežilo 25% francouzských Židů. Toto číslo, jakkoli je tragické, je jedno z nejnižších v nacisty okupované Evropě.)

Úloha Francouzů během pronásledování francouzských Židů je rozporuplná. Na jedné straně se na něm mnoho Francouzů aktivně podílelo (vláda ve Vichy, úřady, četnictvo), na druhou stranu se ve francouzském národě zvedla velká vlna solidarity. Organizace i jednotlivci pomáhali ukrývat pronásledované Židy (zejména děti) na venkově, v církevních institucích nebo přímo v nežidovských rodinách, pomáhali při nelegálních přechodech do jižní zóny, kde bylo pronásledování méně kruté, nebo vyráběli falešné doklady. Stojí za zmínku, že Francie má třetí nejvyšší počet osob vyznamenaných titulem Spravedlivý mezi národy.

Dítě s hvězdičkou 2

...která nemohla vydržet dlouho.

Nerada bych, abyste získali dojem, že Dítě s hvězdičkou je jakási obrázková učebnice dějepisu. Výše uvedené poznámky o Francii za II. světové války jsem tu sepsala pouze pro uvedení kontextu, v němž se odehrává Dunin příběh. V samotné knížce není téměř nic z toho přímo zmíněno, neboť hlavní hrdinkou je holčička, která je ještě příliš malá na to, aby rozuměla "politice" a dalším "záležitostem dospělých", ačkoli se jí přímo dotýkají. Tato knížka vypráví Dunin příběh a vypráví ho Duninýma očima. Proto tu nejde o suchý výčet historických faktů, ale o to, jaké to bylo být židovským dítětem v okupované Francii. Jak se takové děti cítily a co prožívaly?

      Dítě s hvězdičkouDítě s hvězdičkou

"Tady už Židy nemají rádi."

Přestože jde o knížku velmi tenkou (80 stran, na samotný komiks jich připadá ještě méně), autorům se podařilo vytvořit zajímavý, kompaktní a silný příběh. Poměrně často se setkávám s tím, že u dětských knížek, které si nekladou za cíl malého čtenáře "pouze" pobavit, ale chtějí mu zprostředkovat nějaké informace nebo předat určité hodnoty, touto snahou utrpí samotný příběh, jako by autorům připadal na celé knize jako to nejméně důležité. To ale rozhodně není případ Dítěte s hvězdičkou. Jeho příběh by obstál i sám o sobě, i bez oné přidané hodnoty.

Pro jak staré děti je knížka určena? Nakladatelství Albatros ji doporučuje už od osmi let. S tím bych v zásadě souhlasila, i když si vzhledem k několika scénám explicitního násilí a několika velmi strach nahánějícím situacím myslím, že by zpočátku bylo lepší, kdyby si ji dítě prohlíželo společně s rodičem. Ostatně takhle staré děti zřejmě ještě mnohému nebudou rozumět. Zároveň si myslím, že je to jedna z těch knih, které rostou spolu s dítětem; čím je dítě starší, tím víc významů a detailů v ní objevuje.

  Dítě s hvězdičkou

Vzpomínka na šťastné časy před okupací

(Ohledně detailů autoři skutečně odvedli pečlivou práci; například až při opakovaném čtení jsem si všimla, že fotografie, která pro Duňu tolik znamená, se objevuje už na třetí stránce komiksu, v prvním políčku. Je to první obrázek v tomto článku, když nepočítám obálku.)

Knížka také poskytuje zajímavé náměty k úvahám a tříbení dětského rozumu. Namátkou mě napadají například tyto:

• Nesnášenlivost vůči lidem, kteří v nějakém ohledu "nejsou jako my".
• Stádní chování. Děti, které byly na Duňu tak zlé, ve skutečnosti nejspíš proti Židům vůbec nic neměly.
• Jaké je to žít s tím, že se ode mně všichni odtahují a dávají mi najevo, že jsem méněcenná?
• Nadávky a ponižování mohou bolet stejně jako rány.
• Existují situace, kdy není špatné lhát? Existují situace, kdy je správné lhát?
• Je tzv. milosrdná lež správná? Je opravdu milosrdná?
• Zvláštní situace, kdy se Duňa po válce vrací do stejné školy, kde předtím zažila tolik šikany a ponižování.
• Jedna postava se ukáže jako udavačka. Kolaboranti a udavači jsou stinnou kapitolou všech okupovaných zemí. Co lidi k takovému jednání vede?

Pokud jde o výtvarnou stánku komiksu, není na první pohled to, čemu se říká "lahodící oku", ale když se do ní člověk ponoří, zjistí, že má svůj půvab. K tomuto tématu by se ostatně roztomilé ilustrace ve stylu Walta Disneyho nehodily. Barvy jsou tmavší a tlumené, opět v souladu s dobou, v níž se příběh odehrává.

Závěr knížky není jednoznačně smutný, ale rozhodně se nejedná o happy-end. Dozvíme se, že Dunini rodiče byli ze sběrného tábora v Drancy posláni transportem na východ, údajně na práci, ve skutečnosti do koncentračního tábora. Maminka se z něj vrátila s podlomeným zdravím, ale v Paříži se šťastně setkala s Duňou a po nějaké době se zotavila. Tatínek se jako většina deportovaných nevrátil nikdy.

Marně mi vysvětlovali, že už ho neuvidím. Nikdy jsem se s tím nesmířila. Stále čekám, že se vrátí.

I po tolika desetiletích si v sobě zestárlá Duňa nese trauma ze svého dětství. Trauma tak velké, že se s ním dosud nedokázala nikomu svěřit. A tak to, že dnes poprvé může své vzpomínky sdílet se svou malou vnučkou (a později dospělým synem), v sobě nese určité - ne smíření - ani vyrovnání - ale přeci jen určitou útěchu.

Komiks Dítě s hvězdičkou je opravdu výjimečné dílo, které má co říci i dospělému čtenáři. Maximální hodnocení.

   Dítě s hvězdičkou

   Loϊc Dauvillier (Scénář)

   Marc Lizano (Design)

   Greg Salsedo (Barvy)

   (L'enfant cachée, 2012)

   Přeložila Dana Melanová

   Doslov napsala Hellen Kaufmann

   Albatros 2012

   80 stran

   ISBN: 978-80-00-03038-8

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny