Ohlédnutí za čtenářským rokem 2015

Je pravda, že tradiční čas na bilancování uplynulého roku byl už před dvěma měsíci, ale lépe pozdě než nikdy.

Loni jsem hodně četla v první polovině roku; v té druhé, zejména na podzim, to bylo znatelně slabší. I tak se ale na konci roku čísla vyšplhala na docela pěkných 50 přečtených knih v celkové délce 10 875 stran. Obě čísla jsou vyšší než za rok 2014, takže jsem spokojená. I když samozřejmě není kniha jako kniha - poměrně nízký průměr stran na knihu je dán tím, že do své četby dosti často zařazuji dětské knížky a komiksy.

Nejpopulárnější knihou, kterou jsem loni přečetla, bylo Jako zabít ptáčka. Přestože je to moderní klasika, která se pravidelně umisťuje v různých anketách a žebříčcích nejdůležitějších knih 20. století, četla jsem ji poprvé. O to více mě zasáhlo nedávné úmrtí autorky Harper Lee - knihu mám stále ještě v čerstvé paměti.

Přečteným knihám jsem dala průměrné hodnocení 3,4. To mě trochu překvapilo - přišlo mi to málo na to, že naprostou většinu bych s čistým svědomím doporučila a těch, které se mi vysloveně nelíbily, nebylo ani deset. Je ale pravda, že jsem v hodnocení docela přísná a když jsem na vážkách, obvykle se přikláním k tomu horšímu. Navíc tři hvězdičky z pěti jsou sice aritmetický průměr, ale dle Goodreads to stále znamená, že se mi kniha líbila. Proto se tím řídím a uděluji je knihám z kategorie "docela dobré, ale nic výjimečného".

Knihou s nejvyšším hodnocením byly Prameny moudrosti - ovšem jen proto, že jsem byla jediná, kdo je četl a hodnotil. Jinak by to byl Párkař s hodnocením 4,44.

Nejsilnějším čtenářským zážitkem loňského roku pro mě byli Němci Jakuby Katalpy. Jejich 420 stran jsem přečetla za jediný den a okamžitě si je zařadila mezi nejlepší knihy, které jsem v životě četla. Nejslabší knihou byla jednoznačně Návštěva malé smrti, na níž jsem našla jediné pozitivum, a sice, že má pouze 25 stran (je to knížka pro děti).

Takže tady je moje padesátka přečtených knih za rok 2015:

A tady ještě jednou seřazená podle hodnocení (ne pokaždé si za ním úplně stojím, ale co má člověk dělat, když má k dispozici jenom pětibodovou stupnici?).

Celkově hodnotím uplynulý rok jako čtenářsky úspěšný; přinesl mi pěknou řádku opravdu dobrých a zajímavých knih. Alespoň o některých bych ráda napsala na blog, takže to tu snad zase trochu ožije (ale nic neslibuju!).

Na závěr přeji sobě i čtenářům hodně dobrých čtenářských zážitků v roce 2016.