Daniel Pennac: Kamo. Nápad století

18. únor 2015 | 10.00 |

Kamo: Nápad stoletíUčitelé z šestky kradou televize!

Knížky o pařížském školákovi Kamovi jsem objevila skrze jejich autora. Daniel Pennac je můj oblíbený spisovatel; jeho esej Jako román řadím k nejlepším knihám, které jsem v životě přečetla. Není tedy divu, že když jsem se dozvěděla, že nakladatelství Meander nedávno vydalo Pennacovu sérii knížek pro děti, byla jsem na ně velmi zvědavá, přestože věkem už dávno nepatřím do cílové skupiny.

Díl Nápad století vyšel jako třetí v pořadí, ale z hlediska chronologie děje patří na první místo a obvykle bývá také za první považován.

Hlavními postavami jsou dva jedenáctiletí kluci - vypravěč příběhu (v celé sérii ani jednou nezazní jeho jméno) a jeho nejlepší kamarád Kamo. Knížka zaujme už svou originální zápletkou - chlapci se obávají šesté třídy, která je příští rok čeká, protože tam nebude všechny předměty učit stejný učitel, jak byli dosud zvyklí, ale na každý předmět budou mít jiného kantora. Kamo, největší číslo ze třídy, dostane nápad století - požádá třídního Margerella, aby jim různé typy učitelů předvedl. A tak se také stane.

Celá věc ale brzy začne nabývat znepokojivých obrysů - jestliže se Margerelle před každou vyučovací hodinou změní v jinou osobnost, kam zmizela ta jeho původní? Kamo musí rychle něco vymyslet, jinak už se třída se svým oblíbeným učitelem nikdy neshledá!

"Ten chlap je jako kapka rtuti," tvrdil Kamo.
"Jak to?"
"Tys nikdy nerozbil teploměr? Rtuť z něj přece utíká v takovejch malejch kapičkách. Když jednu zmáčkneš, hned se rozdělí na spoustu dalších a každá z těch kapiček se zas rozdělí na jiný. Margerelle je přesně takovej. Uměl by se rozdělit na miliony dalších Margerellů. Zvlád by napodobit všechny učitele na zeměkouli. Ty vé, skoro se tomu nechce věřit!"

Učitel základní školy s mnohačetnou poruchou osobnosti, to tu myslím ještě nebylo.

Nápad století je chytrá a svěží knížka. I já jako dospělá jsem se nad ní dobře bavila. Líbí se mi Pennacův jemný humor a to, jak neotřele umí vystihnout skutečnost.

Z jeho slov zaznívala taková hrozba, že nás vůbec nenapadlo se zasmát. Každý zůstal ve své vlastní hlavě a tiše si pro sebe hláskoval jeho jméno (...)

Na to, že jde o dětskou knížku, se tu Pennac nevyhýbá ani docela drsným - někteří lidé by se mylně domnívali, že "nedětským" - záležitostem. Například Kamova máma Taťána.

Kamova máma Taťána mluvila skoro všemi jazyky světa, protože byla původem ruská židovka a protože Dějiny s velkým D - plné nespravedlností, revolucí, válek a rasových a náboženských bojů - její rodinu rozprášily do všech koutů zeměkoule.

Nebo Kamův táta, který zemřel, když byl Kamo ještě malý (ale ne zase tak malý, aby si na to nepamatoval).

(Mimochodem Kamova máma Taťána je moje nejoblíbenější postava. V dalších dílech se o ní dozvíme víc.)

Knihu doprovázejí ilustrace mladého českého výtvarníka Tadeáše Kotrby. Několik si jich můžete prohlédnout na jeho stránkách. K textu výborně pasují a konkrétně česká obálka knížky mi připadá povedenější než původní francouzské.

Byla to zatím jediná noc v mém životě, kterou jsem strávil u telefonu. Tap s Mínou spali. Taťána na druhém konci také spala. Na celé spící planetě jsme zbyli jen Kamo a já, spojeni telefonním drátem. "Vyjde to", říkal Kamo, "nelam si s tím hlavu, nemůže to nevyjít." Jakmile zmalomyslněl on, zvedal jsem mu morálku zas já. "Kamo, nevyšiluj, to nemůže selhat, byl jsi skvělej, zabere to." Pak byla zas řada na něm... Pochybnosti jsou zkrátka takové, přicházejí a pak se opět vytrácejí... Nikdy se ale ještě nestalo, že by se kvůli nim nerozednilo.

   Kamo. Nápad století

   Daniel Pennac

   (Kamo: l'idée du siècle, 1993)

   Přeložila Alena Jurion

   Ilustroval Tadeáš Kotrba

   Meander 2012

   Edice Modrý slon

   64 stran

   ISBN: 978-80-87596-09-8

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře