Znamení, že stárnu: lékaři jsou teď zhruba v mém věku. Začínám se stydět, když mě vyšetřují.

Na tuhle knížku jsem narazila, když jsem se probírala přecpanými policemi v oddělení komiksů v naší knihovně. Název

Na dnešek jsem si nestihla připravit žádnou recenzi, proto vám místo ní přestavím jeden skvělý krátkometrážní animovaný film.

V září proběhl v Městské knihovně v Praze festival Vikingové. Protože mě zajímá všechno, co souvisí s Islandem, šla jsem se podívat na film Psanec:

Film Alois Nebel jsem si pustila poté, co jsem přečetla komiks, který i přes drobné výtky považuji za velmi dobrý.

V naší republice se desítky let často hovořilo o nadaných a talentovaných žácích. Byly zřízeny školy s různým zaměřením k podpoře specifických talentů, pozornost se věnovala i volnočasovým aktivitám (lidové školy umění, sportovní kluby, oborové soutěže

Nikdo nemusí děti nutit, aby se učily chodit, mluvit, aby se ptaly na nejrůznější věci, jevy, jejich význam a souvislosti. Už dávno před vstupem do školy se naučily spoustu

A nezapomínejte, že mít představivost ještě neznamená blábolit nesmysly!

Knížka Kamo a já původně vyšla jako první díl kamovské série. Daniel Pennac však později vydal prequel

Učitelé z šestky kradou televize!

Knížky o pařížském školákovi Kamovi jsem objevila skrze jejich autora. Daniel Pennac je můj oblíbený spisovatel; jeho esej Jako

Jak skvělí jsme bývali pedagogové, když jsme se o pedagogiku pranic nestarali!

První článek na tomto blogu věnuji